JAK ZAČÍT S ASTROFOTOGRAFIÍ..
Začal bych snad tím,jak jsem vlastně začínal já.. Byť se fotografování oblohy věnuji už několik let,mám se stále hodně co učit.. astrofotografie je totiž běh na hodně dlouhou trať a dosáhnout "skvělých" výsledků zabere mnoho probdělých nocí a času stráveného pod širým nebem,a to jak v příjemných letních měsících,tak i v mnohdy pod nehty lezoucích mrazivých nocích.. Nehledě na čas strávený zpracováváním nafocených dat.. ale mohu z vlastní zkušenosti říct,že čím jsou data lépe nafocená,tím je snažší jejich zpracování a potažmo i méně ztráveného času u PC..
Ustavení montáže
Chceme li fotografovat s delšími expozicemi.. tedy oběkty vzdáleného vesmíru (mlhoviny,galaxie atd..) je zapotřebí mít paralaktickou montáž s pohony v obou osách..to znamená pohon v deklinaci a rektascenzi.. Já měl montáž GSO 280 (ne moc vhodnou) s pohonem pouze v jedné ose a přiznám se,že mi to dělalo dost neplechu při exponování.. Tak že jak jsem již zmínil,je zapotřebí mít montáž s pohonem v obou osách.. S napájením si nedělejte problém,postačí autobaterie,avšak aspoň okolo 90 Ampér. Dále je důležité mít dobře ustavenou montáž. Montáž ustavujeme pomocí polárního hledáčku,který je součástí každé paralaktické montáže. Montáž nasměřujeme na sever tak,abychom v polárním hledáčku viděli Polárku. Některé montáže mají v polárním hledáčku vyznačenou pouze gradační přímku a bod pro Polárku,která vyznačuje hodinový úhel...tím se myslí spojnice mezi Polárkou a hvězdou Kochab,která je součástí Malého Vozu,stejně jako Polárka. Montáž tedy zorientujeme tak,aby gradační přímka protínala Polárku a Kochab.Toto vyznačení má například montáž LXD75,kterou jsem také vlastnil. Dále jsou montáže,které mají v polárním hledáčku vyznačená souhvězdí,a to Kasiopeu a Velký Vůz. Proč právě tato dvě souhvězdí? Protože jsou to obtočnová souhvězdí,tudíž jsou vidět celý rok..otáčí se totiž právě kolem Polárky. Je tedy zřejmé,že co se ustavení týče, zorientujeme montáž tak,aby vyznačená souhvězdí v hledáčku korespondovala se souhvězdími na obloze.. Polárku pak navedeme do příslušného vyznačeného kroužku..
Jakou montáž?
Je mnoho druhů a tipů montáží.. avšak takovým dobrým standardem se staly montáže s označením EQ.. EQ montáží je několik druhů - od EQ 3-2 až po EQ 8,to už je ale hodně vysoký level :-) Zaprvé je to montáž v úplně jiné cenové relaci a za druhé není zrovna moc přenosná.. tedy pokud neplánujete vlastní hvězdárničku.. samozřejmě jsou montáže mnohem dražší,někdy až od půl milionu výše.. Ale držme se již zmíněného standardu.. oblíbené montáže pro astrofoto jsou např.: EQ5 a EQ6.. jsou to již automaticky naváděné montáže,tak že s vyhledáním objektu není více méně problém.. Důležité je však před samotným focením provést Aligment,to znamená,že montáži v podstatě řekneme,kde se nacházíme a tím ji zorientujeme.. uděláme to tak,že v nabídce aligment zvolíme hvězdu,která se zrovna nachází nejblíže objektu,který chceme fotit a najedeme na ní.. danou hvězdu vycentrujeme doprostřed zorného pole a potvrdíme.. tím je montáž zorientovaná a už ví kam po zadání objektu najet. To jsem ale malinko odbočil od samotného výběru montáže.. samozřejmě čím těžší a stabilnější montáž máme,tím lépe.. nemusíme se pak bát,že se nám vlivem povětrnostních podmínek třeba rozchvěje nebo se stane že do ní omylem drkneme atd..Já sám používám montáž Sky Watcher EQ6 Syn Scan a jsem s ní velmi spokojen.. je to už taková lepší střední třída a nemusíte se na ní bát připevnit těžší vybavení..
Jaký dalekohled?
I dalekohledů je mnoho druhů.. Od malých s krátkým ohniskem a malým průměrem zrcadla či objektivu čí velké průměry a ohniskové délky,přes refraktory (čočkové) achromatické či apochromatické, reflektory (zrcadlové) až po Maksutovy (katadioptrické systémy)
Osobně jsem začínal s refraktorem (čočkovým dalekohledem),od firmy Helios.. Avšak ne zrovna vhodným pro astrofotografii,jelikož to bych achromatický přístroj,tudíž trpěl barevnou vadou.. to znamená,že zanechával okolo jasnějších hvězd modré halo a celkově zabarvoval snímky do modra.. Pokud tedy refraktor,tak určitě AD APO, tyto přístroje už mají redukovanou barevnou vadu a docela pěkně se s nimi fotografuje.. Pokud už ale doma máte nějaká ten achromatický přístroj,není vše ztraceno.. k dostání jsou různé reduktory již zmíněné barevné vady.. tak že kompromis tu je..
Dále lze fotit přes zrcadlový dalekohled (reflektor) typu Newton.. Já takový vlastním a jsem spokojen.. průměr primárního zrcadla 200 mm a ohnisková vzdálenost 800 mm. Samozřejmě čím větší průměr zrcadla máme,tím větší zisk na snímcích zaznamenáme..(dalekohled zkrátka lépe vidí) Můj zmiňovaný přístroj můžete vidět na snímku výše..
Fotoaparát..
Doba focení na kinofilm je více méně ta tam, a tak se zaměříme na digitální fotoaparáty..
Digitálních fotoaparátů je dnes nepřeberné množství různých značek..Nejvhodnější na astrofoto je však digitální zrcadlovka.. důležité je hlavně mít možnost manuálního menu na fotoaparátu pro nastavení citlivosti ISO,doby expozice atd.. Velice oblíbené jsou fotoaparáty řady Canon EOS,které mají i největší možnosti výběru kompatibilních doplňků pro astrofotografii.. Nejdůležitější jsou různé redukce,jako je například T-2 kroužek,pro upevnění na dalekohled,pomocí daného tubusku..
Já sám používám Canon EOS 1000D,ale je mnoho dalších druhů a velmi dobrých..
Pro delší exponování je také zapotřebí časovací kabelová či dálková spoušť.. Je to v podstatě nepostradatelná věc při focení.. Já používám kabelovou,je dostačující,avšak dálková nese mnoho výhod.. například si díky manipulaci se spouští během exponování nerozechvějete pohybem kabelu fotografickou soustavu. Na spoušti je možné nastavit si dobu trvání expozice, interval mezi danými expozicemi,počet daných expozic a další.. je to velmi vděčná věc.. nastavíte a v podstatě to už fotí za vás.. je však důležité průběžně kontrolovat průběh focení a nespoléhat se vyloženě na to,že to za Vás spoušť odcvaká..
Pointace..
Co je to vlastně pointace a k čemu slouží? Pointace je nezbytná při dlouhém exponování.. zabráníme tak protažení hvězd,vlivem otáčení Země. Je to vlastně udržování dalekohledu ve foceném poli pomocí pointační hvězdy a příslušného programu. znamená to tedy,že k pointaci budeme potřebovat kamerku,nejlépe QHY5 mono,notebook,propojovací kabel USB z kamery do notebooku a guidovací kabel k propojení kamery a montáže...používáte li montáž s guider portem. Ten mají třeba již zmíněné montáže EQ5, EQ6 a výše.. No a samozřejmě pointační dalekohled..
Je důležité mít samozřejmě potřebný program pro pointaci.. takových programů je mnoho.. já však používám program PHD Guiding.. Ten si nainstalujete do notebooku plus další potřebné drivery pro komunikaci s kamerou.
Samotné pointování spočívá v tom,že si po spuštění PHD zvolíte pointační hvězdu,na tu si kliknete a zvolíte kalibraci. Jelikož montáž vidí danou hvězdu,sama se zkalibruje podle světových stran.. Dál už se montáž drží pointační hvězdy a sleduje focené pole.. V programu je také možnost nastavení různých hodnot,ale to má každý jinak podle podmínek.. Dobré je si zobrazit graf pointace,tam vidíme jak nám montáž v jaké ose pointuje.. pokud se nám křivka v grafu nezdá,můžeme měnit již zmíněné hodnoty,které najdeme právě v grafu.. Dále už si jen hlídat průběh a snažit se o co nejostřejší snímky..
Zaostření
Základem je mít dobře zaostřeno.. občas se mi stalo,že jsem zapomněl zaostřit (ano,opravdu se to může stát) a klidně i několik hodin dat bylo vniveč.. to si pak člověk zakleje..
Tak že.. Zaostřit můžeme jak pomocí živého náhledu na na zrcadlovce (digitální) tak pomocí takzvané Bachtinovi masky.
Zaostření pomocí živého náhledu není nijak složité.. chce to mít jen dobrý odhad a cit. Pokud zaostřujete zrcadlový dalekohled pomocí živého náhledu, řídíte se zobrazením difrakčního kříže.. ten způsobuje "pavouk" držící sekundární zrcátko,které odráží obraz z primárního velkého zrcadla.. Paprsky kříže musí být co nejtenší a nejostřejší.. pak je dobře zaostřeno..
Dávejte si ale pozor u řadových "pavouků" přímo z výroby.. nejsou stabilní a rádi se kroutí.. na snímku vidíte "pavouk" mého dalekohledu,který je modifikovaný,celistvý,řezaný vodním paprskem..tudíž žádné kroucení atd.. je stabilní a drží..
Dále lze ostřit pomocí Bachtinovi masky.. Ta na hvězdě způsobuje také jistý druh difrakcí,avšak v jiném sklonu.. paprsky se musí protínat přímo ve středu hvězdy..
[
Pozor však na jednu věc.. na každý průměr dalekohledu je jiný průměr Bachtinovi masky a jiný průměr mřížkování..
